POZOR ! V neděli 12.5.2024 OTEVŘENO 10:30 – 12:00, 12:30 – 18:00 hod.

Pěstování rostlin v tranšeji

Tento způsob pěstování není u nás příliš rozšířen.Tranšej je vyhloubený příkop , hluboký 2 m , 2 – 4 m široký , libovolně dlouhý , kde se rostliny pěstují i v zimě bez topení.Při tomto způsobu pěstování se využívá vyzařování tepla spodníma vrstvami půdy.Tímto způsobem se pěstují citrusy, hlavně citroníky v Rusku v přímořských oblastech na rozhraní subtropického a mírného pásma v oblastech s teplým létem , ale tuhou zimou.Tranšeje jsou tam dlouhé kolem 50 m.

 

Pro stavbu tranšeje je ideální jižní svah , u nás na Hukvaldech jí máme na severozápadním svahu.Tranšej se nedá hloubit tam kde je vysoká hladina spodní vody.Tranšej mám 4 x 2,5 m a hlubokou 2 m.Stěny jsou z železobetonu o síle 22 cm.Střecha je jen 10cm nad okolním terénem , je svařená s T-profilů 33 mm.U jednoduchého zasklení jsem nepoužil tradiční tmel , ale tabule skla o síle 6 mm jsem pouze podlepil těsnící gumou a jsou volně položena na konstrukci , takže se může na léto celá rozebrat.Rostliny pak netrpí tolik škůdci , přehříváním a nemusíme tolik zalévat.

 

Rostliny se pěstují přímo v půdě , ktomuto účelu musíme do tranšeje navést aspoň 60 cm kvalitní húmozní půdy.Citrusy pěstujeme naroubovaná na Poncirus trifoliáta.Rostliny vysazujeme minimálně 150 cm od sebe a 50 cm od stěn.Pěstujeme hlavně ranné odrůdy citroníku a mandarin.Pomerančovníky se do tranšeje pro vyšší nároky na teplotu hodí méně , ale můžeme vyzkoušet některé ranné odrůdy.Kromě citrusů se dají v tranšeji pěstovat Fíkovník , Tomel , Feichoa , Kiwi , Granátovník , Mišpule japonská …

 

V zimních měsících kdy jsou větší mrazy přikrývám tranšej 5 cm silným polystyrénem a foliovou plachtou Citrusy nepotřebují světlo , jeli teplota pod 8°C .Jakmile se na jaře oteplí musíme zimní kryt odstranit pokud venku nemrzne je třeba co nejvíce větrat neboť ve vlhkém prostředí , bez pohybu vzduchu si libují různé houby a plísně.Cirkulací vzduchu můžeme zajistit i malým ventilátorem což se mi velice osvědčilo i ve sklenících a je to účinější než postřiky různými fungicidy.Pokud nemáme v tranšeji elektrický proud můžeme si pomoci tak , že nad střechu umístíme trubku s vrtulí , která je pomocí hřídele na kuličkových ložiskách spojena z druhou vrtulí v tranšeji.Toto zařízení funguje jenom když fouká vítr ale provoz nás nic nestojí.

 

Hlavní výhodou je to , že tranšej nemusíme vytápět což je při dnešních cenách energie velká výhoda.Tranšej je vhodná hlavně pro ty co bydlí třeba v panelovém bytě a mají zahradu mimo bydliště.V tranšeji klesá teplota i při prudkém ochlazení velmi pomalu asi 2 – 3°C za týden , nejnižší teplotu jsem naměřil 1°C , při venkovní teplotě – 20°C.Oproti skleníku , nejsou zanedbatelné ani nižší náklady na stavbu i pracnost pokud se nehloubí ručně.Celá stavba mi trvala 4 týdny.Teplota 1 – 5 °C během zimy a vysoká vlhkost umožňuje i skladování ovoce a zeleniny.Například jablka jsou ještě v dubnu jako čerstvě utržená ze stromu.

 

Jediná nevýhoda tohoto zařízení je to , že vegetační období je zde dosti krátké , takže se musíme zaměřit jen na ranné odrůdy.Tento stav by se dal zlepšit přitápěním na jaře např. slunečním kolektorem pokud je tranšej ve svahu, abychom se obešli bez elektrické energie.