Z čeledi caricaceae. Pochází z oblastí od jižního Mexika až po Nikaraguu a Kostariku, odkud se rozšířila do tropických zemí celého světa. Největšími producenty papáje jsou Brazílie, Mexiko, Indonésie a Indie.
Papája dorůstá do výšky 10m, ale na plantážích se pěstuje pouze do výšky 3m kvůli snadnější sklizni. Pak se rostliny nahradí novými, které rychle rostou a plodí někdy již v 1.roce pěstování. Papája je vytrvalá bylina, která svým vzhledem připomíná palmu. Ve skutečnosti však s palmou nemá nic společného. Rostlina papáje je celá prostoupena bílým latexem. Důležitou složkou tohoto latexu je enzym papain, který je obsažen i v plodech. Světová medicína se při léčbě rakoviny zabývá využitím monoenzymových preparátů, obsahujících enzym papain z papáje nebo enzym bromelin z ananasu. Nejvíce enzymu papainu má papája dubolistá (Carica Quercifolia).
Papáju můžeme vypěstovat ze semen z plodů zakoupených v obchodě. Po vyjmutí semena nejdříve vložíme do skleničky a zalijeme je pouze takovým množstvím vody, aby byli ponořené. Necháme je mírně vykvasit. Pak je pod tekoucí vodou přes síto velmi dobře propereme, aby se zbavila dokonale všech zbytků dužniny. Špatně promytá semena by mohla zplesnivět , neboť papája je na plísně velice citlivá. Důkladně očištěná semena osušíme a vyséváme je do sterilizované půdy. Sterilizovat můžeme v horké páře, v troubě nebo i v mikrovlné troubě.
Půda musí být lehká a výživná. Používáme běžný substrát pro pokojové rostliny vylehčený pískem nebo agroperlitem. Semena papáje mají dobrou klíčivost. Mladé rostlinky velice opatrně zaléváme a zajistíme teplotu kolem 25°C a dostatečný přístup vzduchu. Nikdy papáju nepěstujeme v uzavřené nádobě, kde je velká vlhkost vzduchu a bez cirkulace vzduch, neboť papája bývá často napadána hnilobou kořenového krčku a kořenu. Stává se tak hlavně při nižší teplotě kolem 20°C a nejčastěji jsou napadány právě mladé rostliny.
Pro pěstování papáje je nejvhodnější tropický skleník ( vytápěný i v zimním období na teplotu 17-20°C). Máme-li však okna na jih, můžeme se pokusit o pěstování papáje i v bytě. Hlavní zásadou je velmi opatrné zalévání .V zimním období snížíme teplotu na 17-20°C a minimálně zaléváme , abychom zamezili hnilobě kořenů. Papája vyžaduje velmi mnoho světla a tepla a proto ji v letních měsících nemusíme vůbec stínit. Papáju pěstujeme celoročně v bytě a v žádném případě ji v našich klimatických podmínkách neletníme. Máme-li však k dispozici fóliovník nebo nevytápěný skleník , můžeme do něj od června do září rostlinu umístit a dbáme na to, aby teplota ani krátkodobě nepoklesla pod 15°C.
Papája je dvoudomá , takže musíme mít samčí i samičí rostlinu , pokud chceme vypěstovat plody. Pouze některé vyšlechtěné odrůdy papáje jsou jednodomé. Zda máme samčí nebo samičí rostlinu poznáme velmi snadno. Samčí květy jsou totiž na dlouhých stopkách. Papáju, tak jako jiné rostliny, během vegetace přihnojujeme a to 1x za 2 týdny od konce února do konce září. Ke hnojení používáme běžná tekutá hnojiva. Tyto se dají přesněji ředit a nevytváří solnou usazeninu na okraji květináče, jako například tyčinkové hnojivo.
