Pěstování rostlin v tranšeji

transejTento způsob pěstování není u nás příliš rozšířen.Tranšej je vyhloubený příkop , hluboký 2 m , 2 – 4 m široký , libovolně dlouhý , kde se rostliny pěstují i v zimě bez topení.Při tomto způsobu pěstování se využívá vyzařování tepla spodníma vrstvami půdy.Tímto způsobem se pěstují citrusy, hlavně citroníky v Rusku v přímořských oblastech na rozhraní subtropického a mírného pásma v oblastech s teplým létem , ale tuhou zimou.Tranšeje jsou tam dlouhé kolem 50 m.

Pro stavbu tranšeje je ideální jižní svah , u nás na Hukvaldech jí máme na severozápadním svahu.Tranšej se nedá hloubit tam kde je vysoká hladina spodní vody.Tranšej mám 4 x 2,5 m a hlubokou 2 m.Stěny jsou z železobetonu o síle 22 cm.Střecha je jen 10cm nad okolním terénem , je svařená s T-profilů 33 mm.U jednoduchého zasklení jsem nepoužil tradiční tmel , ale tabule skla o síle 6 mm jsem pouze podlepil těsnící gumou a jsou volně položena na konstrukci , takže se může na léto celá rozebrat.Rostliny pak netrpí tolik škůdci , přehříváním a nemusíme tolik zalévat.

 

Rostliny se pěstují přímo v půdě , ktomuto účelu musíme do tranšeje navést aspoň 60 cm kvalitní húmozní půdy.Citrusy pěstujeme naroubovaná na Poncirus trifoliáta.Rostliny vysazujeme minimálně 150 cm od sebe a 50 cm od stěn.Pěstujeme hlavně ranné odrůdy citroníku a mandarin.Pomerančovníky se do tranšeje pro vyšší nároky na teplotu hodí méně , ale můžeme vyzkoušet některé ranné odrůdy.Kromě citrusů se dají v tranšeji pěstovat Fíkovník , Tomel , Feichoa , Kiwi , Granátovník , Mišpule japonská …

 

V zimních měsících kdy jsou větší mrazy přikrývám tranšej 5 cm silným polystyrénem a foliovou plachtou Citrusy nepotřebují světlo , jeli teplota pod 8°C .Jakmile se na jaře oteplí musíme zimní kryt odstranit pokud venku nemrzne je třeba co nejvíce větrat neboť ve vlhkém prostředí , bez pohybu vzduchu si libují různé houby a plísně.Cirkulací vzduchu můžeme zajistit i malým ventilátorem což se mi velice osvědčilo i ve sklenících a je to účinější než postřiky různými fungicidy.Pokud nemáme v tranšeji elektrický proud můžeme si pomoci tak , že nad střechu umístíme trubku s vrtulí , která je pomocí hřídele na kuličkových ložiskách spojena z druhou vrtulí v tranšeji.Toto zařízení funguje jenom když fouká vítr ale provoz nás nic nestojí.

 

Hlavní výhodou je to , že tranšej nemusíme vytápět což je při dnešních cenách energie velká výhoda.Tranšej je vhodná hlavně pro ty co bydlí třeba v panelovém bytě a mají zahradu mimo bydliště.V tranšeji klesá teplota i při prudkém ochlazení velmi pomalu asi 2 – 3°C za týden , nejnižší teplotu jsem naměřil 1°C , při venkovní teplotě – 20°C.Oproti skleníku , nejsou zanedbatelné ani nižší náklady na stavbu i pracnost pokud se nehloubí ručně.Celá stavba mi trvala 4 týdny.Teplota 1 – 5 °C během zimy a vysoká vlhkost umožňuje i skladování ovoce a zeleniny.Například jablka jsou ještě v dubnu jako čerstvě utržená ze stromu.

 

Jediná nevýhoda tohoto zařízení je to , že vegetační období je zde dosti krátké , takže se musíme zaměřit jen na ranné odrůdy.Tento stav by se dal zlepšit přitápěním na jaře např. slunečním kolektorem pokud je tranšej ve svahu, abychom se obešli bez elektrické energie.

Facebook

Aktuální informace